Často od vás dostáváme otázky ohledně kvality půdy.
Co sázet do jílovité půdy. Jak obohatit chudou půdu. Čím zlepšit půdu po stavbě domu. Nebo zda můžete na zahradu použít bahno ze dna rybníků.
Tady je pár typů, jak s různými druhy zeminy pracovat, aby se rostlinám na vaší zahradě dobře dařilo a vaše práce sklízela úspěchy.
Jílovité půdy
Jílovitá půda je těžká a nepropustná. Při deštích tak dochází k zamokření, voda nemá kam odtéct, rostliny nemají dostatek kyslíku a špatně vysychají.
Tato půda má sklony k zhutňování. Za mokra tvoří hroudy a během sucha zase snadno puká.
Ozdravný proces volíme podle množství jílu v půdě:
- Pokud máme půdu jílovitou jen částečně a chceme ji obohatit, stačí jí dodat organickou hmotu – humus (domácí kompost, kupovaný zahradnický substrát obohacený hnojivem). Do půdy ho zapravíte hlubokou orbou nebo rotavátorováním. Snažte se přitom rozbít co nejvíce jílových částí.
- U hodně jílovité a lepivé půdy je potřeba zahájit ozdravný proces, který může trvat i několik let. Do půdy nezapravujeme jen humus, ale i písek, zetlelé listí, zetlelou kůru (borku), můžeme i piliny. Prostě co nejvíce organické hmoty, která zahájí proces rozkladu a dostane se mezi jílovité části a půdu odlehčí.
Ozdravění jílovité půdy opakujeme každý rok na podzim nebo na jaře. Přidáváme hnojivo případně další organickou hmotu v dostupných místech mezi rostlinami.
Doporučujeme použít i zelené hnojení, a to několikrát během roku: vysejte rostliny, které pomáhají vstřebávat do půdy dusík. Například hořčici nebo pohanku.
Mezi trvalky, které zvládnou jílovitou půdu, patří například:
Půdy chudé na živiny,
Dokonce i z místní kompostárny si můžete přivézt půdu chudou na živiny. Většinou bude plná klacíků, listí a různých zbytků ze zahrad a domácností. Také mívá kyselé pH a trvalkám i jiným rostlinám se v ní nedaří dobře. Co s takovým kompostem?
- Když už ho doma máte, určitě do něj hned nesázejte. Nasypte na povrch 5–7cm vrstvu zahradnického substrátu a zapravte dovnitř. Tak zabráníte různým pachům, zemina začne aktivovat kompost a zrychlí jeho úplné rozložení. Také změní pH a zlepší strukturu půdy.
- Pokud záhon teprve plánujete a nemáte jinou možnost než půdu z kompostárny, zkuste zjistit něco o její kvalitě. Bývají zde velké rozdíly. Platí, že čím je kompost starší, tím je hodnotnější. Před výsadbou ho pak smíchejte s běžnou zahradní půdou nebo koupenou zahradnickou zeminou. Tak aby se co nejvíce propojili všechny části.
Tento kompost můžeme také použít i ve výše zmíněném jílovitém záhonu na zlepšení jeho struktury.
Bahno
Dalším "oblíbeným nešvarem" je použití bahna ze dna rybníka. To se nechává několik let uležet v deponii (dočasné skládce vykopané zeminy), aby došlo k procesům rozkladu. Dříve se bahno dávalo na pole jako hnojivo, ale v dnešní době obsahuje příliš mnoho těžkých kovů, a jeho používání je zakázané. Nicméně se pořád najde hodně lidí, kteří si ho dávají na své zahrady.
A i když pomineme obsah těžkých kovů, narazíme zde na problém těžce odstranitelných plevelů, jako jsou přesličky, křídlatky aj.
Je to složitá problematika. Někdo o bahně ze dna rybníků básní, jiný ho zavrhuje.
S ornicí nelze obchodovat a je obtížné ji sehnat, proto jsou půdy od rybníkářů pro mnoho lidí nejjednodušším řešením.
My bychom vám jen rádi doporučili tuto půdu nepoužívat. A pokud už budete nuceni, smíchejte ji s jinou zahradní zeminou a pískem. Plevelů, které vám z této půdy vzejdou, se ale nikdy nezbavíte.