Pod slovem mulčování si dnes představíme pytel rozdrcené kůry, kterou nasypeme na záhon a doufáme, že se tak plevel naší zahradě vyhne obloukem. Je to běžná zahrádkářská praxe, ale pojďme se na ni podívat podrobněji.
Původní mulčování
V dřívějších dobách se za mulčování považovalo hnojení nebo nastýlání (tedy ponechání zbytků organické hmoty v záhonu). Používala se také sláma a seno, a to nejen v trvalkových záhonech (ty začaly být oblíbené až později), ale hlavně v ovocných sadech a okolo keřových výsadeb.
Co bylo přínosem?
- lepší kvalita půdy pro rostliny díky rozkladu organické hmoty
- mulč zadržovala vlhkost, hlavně v letních měsících
- pod senem a slámou nerostl tak rychle plevel
Dnes je situace jiná…
Čím mulčujeme v dnešní době a proč?
Mulčování je dnes hlavně praktickou a estetickou záležitostí. O jeho vlivu na kvalitu půdy nikdo moc nepřemýšlí.
ORGANICKÁ MULČ
Nejznámější je drcená borka, kterou dnes koupíte v každém zahradním centru. Kvalita a frakce je v podstatě vždy velmi podobná, ač jsou ceny různé.
Mulčování borkou je výhodné hlavně pro člověka: na záhonech dobře vypadá a pokud ji dáme v dostatečné vrstvě (7–10 cm), zaručí nám menší množství plevelů. Alespoň v prvním roce po výsadbě. Zároveň udržuje půdu vlhkou – což je jedna z mála výhod pro trvalky.
Z naší praxe víme, že trvalky mulčování snášejí hůře a některé ho dokonce nesnášejí vůbec, například kakosty. Při rozkladu sice obohacuje půdu, ale zároveň ji okyseluje a působí jako inhibitor. Mulč brání rozrůstání a rychlejšímu zapojení rostlin. Ale právě souvislý záhon je tou nejlepší přirozenou bariérou proti růstu plevelů. Účinek mulče je tedy trochu kontraproduktivní. Také je třeba myslet na to, že organická mulč pracuje, rozkládá se a je nutné ji pravidelně doplňovat až do té doby, než se záhon zapojí.
➡️ Doporučujeme trvalky spíš nemulčovat a raději je v prvních dvou letech odplevelovat (cca 4–5x ročně), než se zapojí. Pak už bude práce o dost méně.
➡️ Pokud dáte přednost mulčování, počkejte až rostlinky trochu povyrostou. Kůra může v některých případech zpomalit jejich růst.
➡️ Když čekat nechcete nebo nemůžete, doporučujeme jemně drcenou mulčovací kůru, která je pro trvalky vhodnější.
Kromě borky můžete použít také slámu, piliny nebo posekanou trávu.
ANORGANICKÁ MULČ
Oblázky, štěrk nebo jiné kamenivo různé frakce, písek a geotextilie. Výhodou této mulče je, že se nerozkládá, dobře vypadá a může pomoct při zahřívání půdy na jaře.
Pískové záhony jsou velmi pěkné a u dřevěné terasy krásně vyniknou. Nicméně i písek (jako každá mulč) zpomaluje růst některých trvalek a navíc může být lákadlem pro kočky.
Štěrkové záhony najdete i v naší nabídce záhonů "v krabici". V posledních letech se těší velké oblibě. Výsadba do štěrku je vhodná hlavně pro tzv. prérijní druhy, tedy pro rostliny, které snesou zahřáté kameny v létě a zvládnou přísušek (krátké období sucha).
Geotextile je téma samo o sobě, má mnoho příznivců i odpůrců.
I propustná textilie tvoří v přirozeném prostředí obrovskou bariéru. Omezuje průchod vzduchu, vody a časem se každá fólie ucpe docela. Bez vzduchu, vody a živin vymírá veškerý půdní život a půda se postupně mění v hutnou neúrodnou hmotu.
Folie z ropného plastu není 100% stabilní. Působí na ni slunce a déšť, postupně se rozpadá a uvolňuje do půdy barviva, mikroplasty... Jaký důsledek budou mít tyto částice pro půdu, podzemní vody a všechny živé organismy, člověka nevyjímaje?
Do trvalkových záhonů geotextílii opravdu nedoporučujeme. (Ale jsou místa kde má své opodstatnění – v krátkodobých kulturách v zemědělství nebo např. při pěstování jahod.)
Než začnete mulčovat, zvažte všechna pro a proti. Dnešní životní styl nás tlačí k různým kompromisům. My je také děláme. Ale naším cílem by měl být zapojený trvalkový záhon, bez mulče, a tím pádem i s minimálním podílem údržby.